Otázka:

V naší malé obci (do 2000EO) zastupitelstvo plánuje výstavbu veřejné kanalizace. Předpokládám, že na tuto vysoce finanční akci budeme obec žádat o dotaci z OPŽP z příslušné výzvy. Nic méně i tak nelze počítat s tím, že dostanem 100%. Následně po realizaci nastane podle mého názoru velký problém. Doposuď nejsou občané infomovány o předpokládáné výši připojovacích poplatků. Lze dopředu odhadovat v řádech 10tis. Kč. Má otázka tedy zní.
Podle čeho se připojovací poplatky stanovují (vypočítavají). Má obec právo vyžadovat připojení na obecní kanalizaci v souvislosti se zákony č.254 či č.274/2002 Sb. resp. musí se obyvatel napojit. Pokud nemá občan případný finanční obnost může být i tak "nucen" se připojit, či má možnost se dohodnout na splácení např. formou vyššího stočného a vodného.

Odpověď:


Úvodem bych ráda upřesnila podmínky získání dotace z OPŽP pro výstavbu veřejné kanalizace (jedná se o prioritní osu 1 - Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní, 1.1 Snížení znečištění vod, 1.1.1. Snížení znečištění z komunálních zdrojů - do této podoblasti patří například výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV, nebo výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě, v aglomeracích nad 2000 EO na základě zpracovaných Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů), z toho vyplývá, že obce do 2000 EO nemohou čerpat dotaci z uvedeného programu (osy 1). Nicméně, pokud by to bylo možné (u obce nad 2000 EO), pak lze do způsobilých výdajů zahrnout náklady na výstavbu, rekonstrukci kanalizace pouze k existující zástavbě, ale zasíťování dosud nezastavěných pozemků splaškovou nebo jednotnou kanalizací nesmí být financováno v rámci OP ŽP, náklady na výstavbu kanalizačních přípojek na veřejných prostranstvích určených pro připojení stávajících objektů jsou obecně přípustné pro financování v rámci OP ŽP. Dále po splnění všech podmínek lze získat dotaci max. do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů u veřejných subjektů, minimální způsobilé přímé výdaje na projekt musí být 5 mil. Kč.

1) Podle čeho se připojovací poplatky stanovují (vypočítávají)?
Záleží na vzájemné dohodě mezi občany a investorem (pokud obec nemůže hradit poplatky ze svého rozpočtu) - je pravdou, že připojovací poplatky se pohybují řádově v 10 tis. kč, mohou být až 70 000,- Kč (obec Pyšely). Nově přistěhovalí lidé tak mohou takto poměrně vysokou částku ještě vhodně zakomponovat do celkové částky na výstavbu domu i s koupí pozemku, starousedlíci mohou platit popřípadě jen polovinu těchto poplatků. Tyto kanalizační přípojky pak se stávají jejich vlastnictvím, s povinností vlastníků zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

2) Má obec právo vyžadovat připojení na obecní kanalizaci v souvislosti se zákony č. 254/2001 Sb. či č. 274/2001 Sb. resp. musí se obyvatel napojit?
Na tuto problematiku se vztahuje zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v platném znění:
Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; který se pak i stává jejím vlastníkem. Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. (§ 3 zákona)
Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky na vodovod nebo kanalizaci hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace, pokud se nedohodnou jinak. (§ 8 odst. 5 zákona)

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, stanoví ve svém § 1 písmenu i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. V § 10c stanoví: poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází tento stavební pozemek. Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle Vyhlášky č. 279/1997 Sb., v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v své obecně závazné vyhlášce (některé obce již takové vyhlášky mají - viz např. https://www.velke-prilepy.cz/docs/032006.pdf, kde činí 25 Kč).

3) Pokud nemá občan případný finanční obnos, může být i tak "nucen" se připojit, či má možnost se dohodnout na splácení např. formou vyššího stočného a vodného?
Dle výše uvedeného vyplývá, že obec může, ale nemusí, uložit vlastníkům staveb povinnost se připojit na kanalizaci - záleží tedy na rozhodnutí obce a místních technických podmínkách kanalizace, zároveň má obec povinnost umožnit toto napojení a nesmí za něj vyžadovat žádné poplatky, přičemž ale náklady na vybudování takového připojení hradí odběratel. Zákon ale nestanoví žádné sankce, pokud se odběratel teoreticky přesto odmítne připojit. Záleží tedy vždy na vzájemné rozumné dohodě mezi obcí, investorem a občany (odběrateli), všimněte si, že zákon vždy ještě dává jinou možnost dovětkem: "pokud se nedohodnou jinak".
Je tedy samozřejmě možné pak v rámci takové dohody stanovit, že určitá část finančních nákladů na připojení bude odběratelem hrazena dlouhodobě ve formě nějaké části pevné složky stočného.
Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů (Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Způsob výpočtu pevné složky stanoví vyhláška č. 428/2001 Sb. (§ 20)

Závěrem chci zmínit, že podle § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem. Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby. Odvod, čištění či jiné zneškodňování odpadních vod však může být řešeno i jiným způsobem než odvodem do veřejné kanalizace (i když to je samozřejmě nejčastější způsob), dalšími možnostmi jsou také žumpa, septik, řízené povolené vypouštění na povrch terénu (do podzemních vod) za poplatek, anebo povolené vypouštění do vod povrchových. Všechny tyto způsoby se ale uplatňují většinou jenom tam, kde není možné z technických či jiných důvodů provést připojení na veřejnou kanalizaci.